Schiederweither a Schafkogelsee

Ráno po probuzení nás konečně přivítalo počasí bez deště. Jelikož jsme měli ve stanu vodu, tak jsme vyložili všechny věci ven, sundali jsme horní plášť stanu a vše řádně vysušili. 

Po usušení všech věcí jsme vyrazili k jezeru Schiederweither. Cesta nás vedla stoupáním k městu Vorderstoder, odkud nás čekal parádně dlouhý sjezd s krásným výhledem na okolní vrcholky hor až do města Hinterstoder. Projeli jsme městem a byli jsme u krásného jezera Schiederweither, nad kterým se tyčí vrcholy Mrtvého pohoří, které se zrcadlí i na hladině. Mezi těmito vrcholy lze spatřit i nejvyšší horu Mrtvého pohoří - Grosser Priel. Nádhera. :)

Přemýšleli jsme, zda se máme vykoupat, po půl hodinovém přemýšlení jsme usoudili, že radši ne, protože Juno byl lehce nachcípaný z promoklého stanu. Dali jsme svačinu a vyrazili po proudu říčky, která z jezera vytéká dále. K našemu překvapení jsme vyjeli na stejném místě, na kterém jsme k jezeru sjížděli z hlavním silnice procházející obcí Hinterstoder.

Po cestě zpět jsme se zastavili v turistickém centru a objevili jsme něco nádherného, co jsme museli prostě vidět. :) Jednalo se o jezero Schafkogelsee, které se nachází v nadmořské výšce 1858 m. Zamkli jsme kola u lanovky, koupili lístky a nechali se dvěma lanovkami vyvést až k jezeru. Když jsme nastoupili do první lanovky a už jsme vyjížděli, tak k nám přiběhla paní a nesla nám klíče od zámku na kolo, které jsme u pokladny zapomněli. Tak nám zastavili lanovku, předali nám klíče a pokračovali jsme směrem vzhůru. Už po cestě lanovkou jsme měli možnost vidět neuvěřitelné panoramata. Nicméně v 1800 m. n. m. už je celkem zima a tak jsme pouze v cyklokraťasech a triku klepali na druhé lanovce, která byla jenom sedačková, trochu kosu.

U jezera se nám naskytl nádherný výhled přes hladinu jezera na okolní vrcholky hor. Obešli jsme jezero, udělali spoustu fotek a vydali se ještě do větší nadmořské výšky na vyhlídku Dachsteinblick, která je od jezera vidět a nachází se v nadmořské výšce přesně 2000 m.

K vyhlídce vedla hezká štěrková cesta, a tím jak jsme stoupali výš, tak se nám nabízely pořád hezčí výhledy na jezero z výšky. Jen pořád nevím, zda je to jezero přírodní, nebo umělé, ale podle té sypané hráze bych řekl, že je umělé. To však nic nemění na kráse! :)

Když jsme dorazili k výhlídce, pokochali jsme se výhledem a viděli jsme možnost jít ještě blíž k vrcholkům hor. Tak jsme vyšli, nebo spíš teda vyběhli z důvodu nedostatku času, kvůli poslední jízdě lanovky směrem dolů.

Došli (čti doběhli :D) jsme na místo, kde jsme se otáčeli, udělali pár hezkých fotek a vydali se během zpět k lanovce. Pokud bychom měli více času, určitě by šplhali ještě někam výše. :)

Dorazili jsme k lanovce v 16:59. Věděli jsme, že poslední lanovka dolů jede v 17:00, bohužel jsme si neuvědomili, že v 17:00 jede ta spodní lanovka, horní jela dolů naposled v 16:30. Super, ujela nám lanovka ze skoro 2000 m. n. m. Nezbývalo nám nic jiného než se vydat na cestu dolů pešky. "Kudy máme jít?" Zkusili jsme se zeptat v jedné jediné hospodě, co nahoře byla, měli již po zavíračce, ale zamčeno nebylo. Vešli jsme dovnitř a říkáme pánovi, zřejmě majitel, který prováděl již úklid, že nám ujela poslední lanovka dolů. Spustil na nás něco německy, a pak se zeptal odkud jsme. Po odpovědi, že z Česka, zavolal paní servírku, která byla češka. Tak povídáme, že nám ujela poslední lanovka, a ptáme se na cestu. Povídá nám, že dolů je to pěšky asi na 4 hodiny, ale že nás za půl hodiny hodí dolů autem. Neskutečné štestí! Dáváme si kolu a čekáme. 

Cesta autem dolů trvala asi půl hodiny, a po cestě jsme nabrali ještě 3 němce, kteří prosili o svezení. 

Dole jsme se rozloučili a vydali se na cestu zpět do kempu. Celou dobu jsme si mysleli, že cesta zpátky bude fakt brutální, kvůli výšlapu z Hinterstoderu až do Vorderstoderu, ale paradoxně se nám i přes tento výšlap jelo mnohem lépe a za cca 50 minut jsme byli v kempu (25 km).

Konečně jdeme spát do suchého stanu. Alespoň jednu noc! :D

Kompletní fotogalerie: https://stanek14.rajce.idnes.cz/Rakousko_2018_-_kola/

Staněk